Stejne jako psi, take kone mne provazeji celym mym zivotem od raneho detsvi.

Velice dlouho to byli prave oni,kteri na mem zebricku zajmu stali na prvni pricce! Poprve jsem ochutnala pocit na konskem hrbete ve trech letech na cirkusovem ponikovi a byl to pro mne zazitech natolik silny,ze jsem od te doby nedala konim klidu.
Bohuzel, na opravdovy trenink jezdeckeho umeni jsem si musela jeste dalsich deset let pockat-ale od tohoto okamziku jsem vsechny radosti i starosti videla a hodnotila z konskeho hrbetu. A ze je to pohled na svet nejkrasnejsi,vedeli uz obyvatele stare Arabie.

Z mych prvnich,"konskych" kamaradu a trpelivych ucitelu stoji za zminku- plnokrevna Veronesa, bila Lava, rezava Libra a veliky Mirano, potom predevsim klidna "Schary", ktera mi na svem hrbete umoznila slozit me jezdecke zkousky a predevsim malicka, vychytrala "Nada", s kterou jsem jeste jako jezdecky "benjaminek" ziskala prvni mistrovske tituly za zactvo v drezure i ve skoku.

A pak se objevil on - divoky, medove zlaty, vsechny ctyri nohy bile a siroka, bila lysina na hlave - vsichni ho dodnes pamatuji, ozdoba ceskych kolbist - "Grand", ktery byl do svych ctyr let ponecham jako hrebec a proto si cely svuj zivot zachoval vzhled a vznesenost hrebcu. Nezapomenu na muj pocatecni respekt pred timto ohnivym, tezce jezditelnym konem...

Mela jsem zpocatku svemu treneru za zle, kdyz mne dnes a denne posilat sedlat toho leskleho "pubertaka", ktery se ani nechtel dat ocistit a take sva milostiva kopyta pujcoval k vysisteni jen nerad . Ne - nase spolecne zacatky urcite nebyly romanticke a plne poezie. Jediny, kdo videl smysl v mem kazdodennim trapeni , modrinach a slzach s tim "blaznem" byl muj trener- "To je kun Tveho zivota, lepsiho nikdy mit nebudes" mi rikal vzdy, kdyz jsem tvrde vyzadovala zmenu konskeho kolegy.

Dnes, po dvaceti letech vim, jakou mnel tehdy pravdu...
Jednoho slunecneho dne "Grand", nikdo nevi jak a proc zmenil nazor na sportovni karieru a zacal spolupracovat - za 6 let spolecne sportovni drahy me na svem hrbete prenasel suverenne pres prekazky od vitezstvi k vitezstvi i mistrovskym titulum u nas i v zahranici, umoznil mi vybojovat take titul "dorostenec roku" a vyhrat mnoho "Velkych cen"!!!
Nikdy neklopytl, nikdy nezastavil a nikdy mi nezpusobil vazne zraneni. Byl to gentelmen, moje prvni velka laska , opravdovy kamarad, trpelivy ucitel i verny pritel, tak vyjimecny a verny, ze pozdeji odmital spolupracovat s jinymi (komunistickym rezimem vybranymi "lepsimi" reprezentanty) a zposoboval si timto mnoho problemu a bolesti. Bohuzel-po zruseni naseho J.O. z financnich duvodu byl prodan za symbolickou cenu do jineho J.O. a odtud jako "nepouzitelny" jako ozdoba zahrady do Rakouska.

"Muj Grande, je mi moc lito, ze jsem v te dobe nemela prostredky, abych Te toho "cirkusu" usetrila a mohla jen bezmocne prihlizet. Zaslouzil sis dustojnejsi zivot i stari. Slibuju Ti, ze se jednou setkame a vse Ti vynahradim.
NIKDY NA TEBE NEZAPOMENU"!

Po Grandovi prisli jini zavodni kone a jine J.O., ale bohuzel zadny nedosahl kvality a charakteru meho byvaleho kamarada. Presto stoji za zminku - Uhlava, Gama, Furin...

Pak prisla nase "sametova revoluce", otevreni hranic s nasimi zapadnimi sousedy a prvni nabidky na praci v zahranicnich stajich. Po zrale uvaze jsem vyuzila jedne z nich a take moznosti studia cizich jazyku. V kratke dobe jsem si rozsirila kvalifikaci trenera sportovnich koni o kvalifikaci trenera psychicky postizenych koni z ruznych duvodu ( temer vzdy vinou lidi) a v teto oblasti pracovala dalsich 6 let.Bohuzel jsem utrzila nekolik tezkych urazu a po techto krasnych, ale narocnych 6-ti letech jsem byla nucena teto prace zanechat s trvalymi zdravotnimi nasledky.

V dnesni dobe se konim venuji jen jako konicku a sve prekrasne tri klisnicky si pestuji v plnem moznem konskem luxusu a dopravam jim to vsechno, co jsem drive svemu Grandovi doprat nemohla.
Moje damy jsou opravdu vyjimecne svym charakterem, ktery jiz dedi od sve matky, absolutne spolehlive
"Queen J ", ktera k nam prisla z Belgie a je cisty belgicky teplokrevnik.
Spojenim s hannoverskym hrebcem "Grand Stepp" mi dala krasnou, cernou "Gambini" , ktera nyni slozila zkousky na znamku 7,9 a je zapsana do HPK a je prave pripustena vynikajicim holstynskym hrebcem "Autonom". Dale jsme "Queen J" pripusili hannoverskym hrebcem "Euripides" a dostali zlatou klisnicku "Emma Peel", ktera jiz v dnesni dobe dela radost jinym majitelum.
Minuly rok byla "Queen J" pripustena pro mne vynikajicim "Catango Z" holstynskeho chovu a z tohoto spojeni mame od dubna tohoto roku sladkou klisnicku "Coco Chanel". Nyni je "Queen J" brezi po holstynskem hrebci, vyjimecnem "Balast".

Uz se tesime na nase dve hribatka pristi rok !!!


Alexandra Lonova

Pocitadlo Web4U.cz

 

 


:: Webdesing by tommydesign :: www.daffodilyellow.de ::